Doprovázení náhradních rodin

Termín „doprovázení pěstounských rodin“ v sobě zahrnuje několik základních služeb, na které mají pěstounské rodiny nárok daný zákonem č. 401/2012 Sb. o Sociálně-právní ochraně dětí. Tento svůj nárok uplatňuje na základě smlouvy o výkonu pěstounské péče, kterou uzavírá s některým z k tomu pověřených subjektů (OSPOD, pověřená právnická osoba, pověřená fyzická osoba), pro stručnost označovaných obvykle jako „doprovázející organizace“.

Jedná se o tyto služby:

• Účelová odlehčovací péče
• Neúčelová odlehčovací péče (respitní péče)
• Zajištění či zprostředkování odborné pomoci
• Zajištění průběžného vzdělávání pěstounů
• Podpora vztahu s rodiči a dalšími blízkými osobami
• Dohled nad naplňováním dohody o výkonu pěstounské péče

Kromě těchto služeb může doprovázející organizace nabídnout pěstounovi i další nenárokové služby v souladu s IPOD (Individuálním plánem ochrany dítěte).

Systém služeb pro pěstounské rodiny reaguje na práva a povinnosti pěstounů vyplývající ze specifického charakteru tohoto typu náhradní rodinné péče. Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 mnohem precizněji než předchozí zákon o rodině definuje situace a podmínky, za nichž je dítě do péče jiné osoby svěřováno. Pěstounská péče je na rozdíl od osvojení chápána jako institut dočasný, jehož trvání se odvíjí od situace ve vlastní rodině dítěte. Podle § 959 občanského zákoníku může soud rozhodnout o pěstounské péči na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Rodič může požadovat dítě zpět do své osobní péče, přičemž soud návrhu vyhoví, je-li to v zájmu dítěte.

Z tohoto důvodu mají pěstouni (vedle povinnosti řádné péče) úkol udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami blízkými (§ 967 občanského zákoníku). Zachování vazeb dítěte s blízkými osobami je zajišťováno mj. právem rodiče se s dítětem osobně a pravidelně stýkat a povinností pěstouna tento styk umožnit. Pěstoun navíc svěřené dítě zastupuje jen v běžných záležitostech, o podstatných věcech (jako jsou např. volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte, závažnější léčebné zákroky atd.) rozhoduje rodič. Komunikace s rodiči dítěte a v praxi mnohdy komplikované získávání vyjádření a souhlasu k úkonům, které jsou pro život dítěte velmi významné, znamenají další nároky na péči pěstouna a jeho dovednosti. Zásadní záležitostí v životě dítěte jsou vztahy. Mezi pěstounem a svě¬řeným dítětem se zcela přirozeně vytváří citové pouto. Je hlubokým omylem části odborné veřejnosti, že pěstoun si takový vztah ke svěřenému dítěti vytvořit nesmí. Pěstoun ovšem musí kromě těchto vazeb citlivě nakládat s citovou orientací dítěte na rodiče a další blízké osoby. Díky tomu se pěstoun při péči o svěřené dítě ocitá v řadě lidsky i odborně složitých situací. Odborná pomoc při vytváření a udržování všech těchto vztahů je jednou ze základních součástí doprovázení.

zdroj: vhttps://www.knihovnanrp.cz/cz/publikace/78/