Specifické poruchy učení a chování

Specifické poruchy učení je souhrnné označení různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, četní, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Jedná se o handicap celoživotní, ale při včasném zjištění porucha kvalitní nápravné péči, podpoře člověka s touto poruchou, může dojít ke zmírnění či úplnému odstranění vzdělávací potíží.

Dělení specifických poruch učení:

1. Dyslexie – porucha čtení

  • obtíže se promítají do rychlostí čtení, správnosti a porozumění čtenému textu.

2. Dysgrafie – porucha psaní

  • postihuje schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen
  • děti píší pomalu, namáhavě, často špatný úchop psac. náčiní
  • přílišné soustředění na graf. stránku pís.projevu pak  snižuje schopnost soustředění na pravopisné jevy.

3. Dysortografie – porucha pravopisu

  • neschopnost správně zapsat všechna písmena ve správném pořadí, včetně délek a měkkosti
  • souvisí s dyslexií a dysgrafií
  • důležité je poskytnout těmto žákům možnost ústního zkoušení a práci bez časového tlaku.

4. Dyskalkulie – porucha matematických schopnost. Dle převažujících příznaků rozlišujeme:

a)            praktognostická dyskalkulie

  • narušení matem. manipulace s předměty a nakreslenými symboly (přidávání,ubírání množství, rozkládání, porovnávání počtu).

 

b)           verbální dyskalkulie

  • problémy při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků, matematických úkonů
  • neschopnost vyjmenovat číselnou řadu, řadu sudých a lichých čísel.

 

c)            lexická dyskalkulie

  • neschopnost číst matematické symboly (čísla,číslice,operační symboly
  • příčiny se nachází v oblasti zrakového vnímání, orientace v prostoru (zvláště pravolevé).

 

d)           grafická dyskalkulie

  • neschopnost psát matematické znaky.

 

e)           operační dyskalkulie

  • neschopnost provádět matematické operace, sčítat, odčítat, násobit, dělit…….

 

f)            ideognostická dyskalkulie

  • porucha v oblasti pojmové činnosti, v chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi například umí přečíst a napsat č. 6, ale euvědomuje si, že 6 je totéž jako 5 + 1, 3x2 nebo polovina z 12. Do obtíží v matematice se samozřejmě mohou promítnout i problémy dysgrafické a dyslektické.

 

5. Dyspinxie – porucha kreslení.

  • nízká úroveň kresby
  • neobratné zacházení s tužkou, potíže s převedením trojrozměrného prostoru na dvojrozměrný papír, potíže s pochopení perspektivy.

 

 6. Dysmúzie – porucha vnímání a reprodukce hudby.

  • potíže s rozlišováním tónů, zapamatováním melodie, rozlišením a reprodukcí rytmů.

 

  7. Dyspraxie – porucha obratnosti

  • neschopnost vykonávat složité úkony jak při běžných denních činnostech tak při vyučování
  • děti jsou pomalé, nezručné, neupravené, jejich výrobky jsou nevzhledné
  • neschopnost se může objevit při psaní, kreslení, TV a PV a také při mluvení (artikulační neobratnost).

 

Příčina vzniku specifických poruch učení:

Při vzniku specifických poruch učení se uplatňují různé faktory, mluvíme tedy o multifaktoriální etiologii. Obecně můžeme říci, že v první řadě převládají dispoziční příčiny:

              a)          genetické vlivy s odchylkami ve funkci CNS

 b)          lehká mozková postižení s netypickou dominací mozkových hemisfér a odchylnou organizací mozkových aktivit  - lehká mozková disfunkce

              neboli  malá mozková poškození vznikající:

  • v  prenatálním období  na podkladě: onemocnění matky, kouření, pití alkoholu, užívání drog, nedostatečný přívod kyslíku plodu….
  • v perinatálním: dlouhotrvající porod, problémy s pupeční šňůrou..,
  • v postnatálním: těžké zažívací potíže kojenců, infekční onemocnění, úrazy …..

c) nepříznivý vliv prostředí

  • situace v rodině
  • postoj učitelů
  • postoj spolužáků
  • postoj těchto dětí k sobě samým

 

Poruchy chování u osob se specifickými poruchami učení

Pochopení poruch chování je významné z hlediska nápravy specifických poruch učení. Narušení „začarovaného kruhu poruch učení“ může vést k rozpletení všech obtíží a problémů.

Poruchy chování mohou být způsobeny, buďto:

  1. primárně jako součást LMD a deficitů dílčích funkcí  
  2. sekundárně jako důsledek prožívání neúspěchu, negativního hodnocení dospělých a zejména jako „výraz pocitu bezmoci vůči obtížím“

Ať je příčina poruchy jakákoli, v chování osob se specifickými poruchami učení seobjevují tyto markanty:

  • poruchy pozornosti
  • infantilní chování
  • zvýšené vzrušivosti (reakce např. na nepříjemný zvuk)

Projevy nápadností v chování, vyjadřující opozici vůči škole a všemu, co s ní souvisí:

  • obranné a vyhýbavé mechanismy   
  • zapomínání úkolů, ztráta sešitů a ŽK, falšuje podpisy rodičů
  • kompenzační chování
  • není-li úspěšný, šaškuje, zlobí, vytahuje se.
  • agresivita a projev nepřátelství
  • výsměch, žalování, neposlušnost, šikana, ubližování druhým.
  • úzkostné stažení se do sebe
  • strach ze školy příčina nemocí, bolesti břicha, poruchy spánku,neklid, plačtivost, pocit méněcennosti.

Zásady práce s dětmi:

  • trpělivost, klid a optimistický výhled do budoucnosti
  • nešetřit povzbuzením, pochvalou, oceněním za dobré výkony a snahu
  • nedopustit, aby se dítě naučilo něčemu špatně
  • málo a často (častější přestávky k odpočinku)
  • využít zájmu dítěte
  • hodně pohybu
  • nepřipustit, aby vznikl u dítěte pocit méněcennosti
  • pracovat pokud možno za dokonalého soustředění
  • vyloučit všechny rušivé podněty
  • výkony dítěte hodnotit spravedlivě
  • vytvořit ovzduší spolupráce
  • spolupráce rodiny a školy
  • spolupráce s lékařem
  • volit vhodné povolání